Rozhovor: brankář Martin Levinský
publikováno 22.02.2015
Pro třetí rozhovor této sezóny byl vybrán brankář Martin Levinský, který má v týmu odchytáno nejvíce zápasů v sezóně a daří se mu i ve statistikách. "Kevina" jsme se tedy zeptali na pár otázek.
Ahoj Kevine, víc jak půlka sezóny je za námi, co říkáš na výkon týmu a jeho umístění?
Před samotným začátkem sezóny se tým rozdělil na dvě části: pesimisty a optimisty. Musím se přiznat, že já jsem patřil ke skeptikům obzvláště po demolici v předsezónním přípravném zápase. Avšak začala liga a tým šlapal jako švýcarské hodinky, aspoň co se týče výsledků. Řekl bych, že naše výkony jsou konzistentní. Jen v průběhu střetnutí nedokážeme udržet stejné tempo po celých 36minut a v jedné třetině snad pokaždé vypneme a nesoustředíme se. Toto nás pak stojí více sil. Jsme první v tabulce s jednou porážkou na kontě a výrazně kladným skóre. To není na první sezónu špatné, ne?
To určitě není. V čem by se však měla hra týmu zlepšit?
Jsem kritik a nikdy se nespokojím s dosavadní úrovní, takže to možná vyzní trochu zle, ale snad ve všech aspektech hry. Kontrola míčku, zpracování, střelba, komunikace na hřišti atd. Nesmím ale zapomenout, že je to naše první sezóna vůbec a prostor na zlepšení tu je. Vyzdvihnout můžu snad jen gólovou potenci při hře v početním oslabení, která je impozantní.
Při zápase hodně ovlivní počet střel, které na tebe letí, obránci. Jsi spokojen s jejich výkonem?
Nepříjemná otázka, takže se z ní zkusím nějakým způsobem vykroutit, abych někoho neurazil (smích). Ne, vážně. Je těžké tohle hodnotit. Pro brankáře je důležité sáhnout si v úvodu střetnutí na míček, udělat jeden či dva zákroky, aby se dostal do pohody. V našem případě tomu tak je v jednom z pěti zápasů. Přesně tohle charakterizuje naše obránce a nejen ty. Jsem zastáncem stylu "brání všichni, útočí všichni"", je to přece kolektivní sport. Obětavost a důraz v obranných řadách nechybí. Snad jen by to chtělo trochu více klidu do rozehrávky a komunikace mezi danou obrannou dvojicí.
V týmu jsou celkem tři brankáři, takže konkurence je velká, přesto máš odchytáno nejvíce zápasů. Jak vycházíš s ostatními brankáři a co vůbec říkáš na to, že jsi v podstatě jedničkou týmu?
Neberu to jako samozřejmost. Na trénincích makáme, co to dá, všichni tři a jsem názoru, že odvádíme dobrou práci. O nominaci na zápas tak rozhoduje momentální forma a hráčova pohoda. Čím víc minut mám odchytáno, tím lépe pro mne. Sbírám zkušenosti, snažím se podržet svůj tým, co to dá, a s klukama, co stojí za vámi, je to jednodušší. Ani jednoho z kluků jsem předtím neznal. S Dejvem jsme si sedli hned po pár trénincích a tak nebyl s adaptací do nového kolektivu problém. S Marťou to bylo těžší. Před prvním turnajem jsme se viděli pouze na jednom tréninku a dvojzápase a hned po něm se zranil a tak jsme se nestihli moc sblížit. Po jeho návratu to bylo velmi podobné jako s Dejvem, ostatně aby ne, když jsme se narodili ve stejný den. Jen já o tři roky později (smích). Vše tedy funguje jak má, aspoň co se brankářů týče.
Když se tým zformoval, základ tvořili hráči, které znáš už delší dobu, ale přibylo i pár nových, které jsi neznal. Jak podle tebe zapadli do týmu?
Úplně bez problémů. Všichni jsme mladí kluci, takže žádná věková bariéra nebyla a jiné problémy nenastaly. Co se týče mě, nemám problém s nikým. Teda kromě Šmoti, který fandí ve fotbale Spurs a to je prostě nelidské (smích).
Kromě nejvíce odchytaných zápasů, máš i celkem tři čistá konta, což je celkem úctyhodná statistika, jak se to povedlo?
Abych byl upřímný, myslím, že moc velký podíl jsem na nich neměl, snad kromě pár rutinních zákroků. Střely v těchto zápasech bych napočítal na prstech svých rukou. Samozřejmě, potěší mne to, ale je to zásluha celého týmu. Rozdíl je pouze v tom, že po zápase zchudne jen ta moje peněženka.(smích)
Zatím si držíš i první místo v ligových statistikách, vnímáš to nějak?
Je to jenom číslo. Na statistiky moc nekoukám, ale pochopitelně to vnímám. Kdyby ne, lhal bych. Musím ale zopakovat, že se to odráží od výkonu hráčů přede mnou.
Jak už mé úvodní oslovení na tvou osobu napovídá, máš přezdívku, kterou ti tak každý říká, jak jsi k ní přišel?
Na tuto otázku neznám odpověď ani já sám. Mohu jen poznamenat, že se mi tak říká od prvního ročníku na střední škole. Chytla se a někteří mají doteď problém s mým vlastním jménem (smích).
Proč sis vybral číslo dresu 69?
Jednoduchá odpověď, ale není to ta, na kterou teď všichni myslíte (smích). Tomáš Kafka.
Takže tvým vzorem je Tomáš Kafka, fandíš v extralize i Tatranu Střešovice, sleduješ český florbal?
Ano. Kafka = Tatran. Když si najdu čas, podívám na jakýkoliv zápas, který vysílá televizní stanice.
V průběhu sezóny sis i koupil novou výstroj, spokojenost?
Nová výstroj byla povinností vzhledem k té "dětské", se kterou jsem prakticky začínal před pěti lety. Začátky byly těžké jak už to tak bývá s novými věcmi. Netrvalo to dlouho, asi 3-4 tréninky, a v mundúru jsem byl jako doma.
Děkuji ti za rozhovor a přeji další čistá konta v sezóně.
Vzhůru za titulem!
